Futurum samohláskových a ražených sloves

Futurum sloves samohláskových

Samohlásková slovesa jsou slovesa, jejichž kmen je zakončen na samohlásku nebo dvojhlásku. V této kapitole budeme mluvit pouze o futuru sloves samohláskových nestažených (futurum sloves samohláskových stažených se pojednává v samostatném vlákně). Patří mezi ně například slovesa:λύω, πορεύομαι - "odcházím, jdu" (první z nich má kmen zakončený na samohlásku υ, druhé na dvojhlásku ευ, což zjistíme odtržením koncovky 1. osoby sg., tj. ω nebo ομαι).

Futurální kmen se u sloves samohláskových tvoří připojením příznaku -σ- k prézentnímu kmeni. Koncovky futura jsou tu stejné jako koncovky prézentu. Mohli bychom tedy říci, že futurum se od prézentu liší tím, že je mezi prézentní kmen a koncovku vloženo "σ".

Poznámka: Infinitiv futura uvádíme jen pro úplnost. Je to tvar, který v řečtině existuje, ale v Novém zákoně se téměř nevyskytuje. Překládat ho lze jen v kontextu. Používá se hlavně jako náhrada vedlejších vět. V takovém případě by se tedy překládal např. "..., že bude rozvazovat" (srov. kapitolu o funkci infinitivu).

Zapamatujte si:

• Futurum se na rozdíl od imperfekta může překládat nedokonavě i dokonavě.
• Futurum mediální může mít v některých případech i pasivní význam.
• Futurum mediální s pasivním významem nemívá zpravidla vid dokonavý, ale nedokonavý.

Úkol: Ověřte si, že koncovky prézentu a futura jsou v aktivu i mediu shodné.

Futurum sloves ražených

Ražená slovesa jsou slovesa, jejichž kmen je zakončen na raženou souhlásku. Třídí se do tří skupin podle toho, na jakou souhlásku kmen končí (zadopatrová, zubná, retná slovesa). Avšak z důvodů, které tkvějí v historickém vývoji řeckého jazyka a sahají až do 2. tisíciletí př. Kr., komplikuje toto zdánlivě jednoduché třídění několik anomálií:

• mezi slovesa zadopatrová, jejichž prézentní kmen končí na κ, γ, χ, patří i některá slovesa na σσ a ζ (např. φυλάσσω - "hlídám, zachovávám", κηρύσσω - "zvěstuji, kážu", κράζω - "křičím, volám")
• mezi slovesa zubná, jejichž prézentní kmen končí na τ, δ, θ, patří i některá slovesa na σσ a ζ (např. δοξάζω - "slavím", πείθω - "přesvědčuji" )
• mezi slovesa retná, jejichž prézentní kmen končí na π, β, φ, patří i slovesa na πτ (např. κλέπτω - "kradu", γράφω - "píšu")

Zapamatujte si:

• Mezi slovesa retná patří i slovesa, která mají prézentní kmen zakončen na πτ.
• Mezi slovesa zubná a zadopatrová patří i slovesa, která mají kmen zakončen na σσ a ζ. Jedná-li se v takovém případě o sloveso zubné či zadopatrové nelze z prézentního kmene poznat. Zjistí se to např. vyhledáním futurálního kmene ve slovníku. Ke které skupině sloveso patří, je potřeba se učit.
• Slovesa, která mají prézentní kmen zakončen na σσ, bývají většinou zadopatrová. Slovesa, která mají prézentní kmen zakončen na ζ, bývají zpravidla zubná. Nejde však o pravidlo, ale o pouhou tendenci. (Příčina výskytu σσ, nebo ζ je jiná.)

Futurální kmen u sloves ražených

Všechna ražená slovesa tvoří futurum stejným způsobem jako slovesa samohlásková. Připojením σ k prézentnímu kmeni však u nich dochází k hláskovým změnám, které mají u jednotlivých podskupin ražených kmenů tyto výsledky:

1. u sloves zadopatrových se po připojení σ k zadopatrové souhlásce píše místo obou souhlásek znak ξ: φυλάξω, κηρύξω, κράξω
2. u sloves zubných dochází po připojení σ k zubné souhlásce k jejímu zániku, takže se píše pouhé σ: δοξάσω, πείσω
3. u sloves retných se po připojení σ k retné souhlásce píše místo obou souhlásek znak ψ: κλέψω, γράψω

Pro větší názornost zopakujeme tabulku časování futura třeba pro futurum slovesa γράφω: