Tip: Připomeňte si téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci.
Perfektní kmen
Kromě tvarů tvořených od kmene prézentního a kmene aoristního, jejichž společným znakem je vyjadřování dějů a činností, existují v řečtině i tvary tvořené od kmene perfektního, jež vyjadřují především stav (stativnost a rezultativnost):
indikativ perfekta | τέθνηκε | "je mrtev" | |
ale | ind. prézenta | ἀποθνῄσκει | "umírá" |
ind. aoristu | ἀπέθανε | "zemřel" |
Reduplikace
Charakteristickým příznakem perfektního kmene je tzv. reduplikace (zdvojka), která se na rozdíl od augmentu sekundárních časů objevuje nejen v indikativu, ale i v ostatních způsobech a také v neurčitých a jmenných tvarech (infinitivy a participia). Někdy je jí také říká epsílonová reduplikace, protože reduplikační samohláskou je ε:
indikativ perfekta aktiva | πεπίστευκα |
participium perfekta aktiva | πεπιστεκώς |
infinitiv perfekta aktiva | πεπιστευκέναι |
Podle způsobu tvoření se rozlišují dva základní typy reduplikace:
- reduplikace úplná
- reduplikace neúplná
- reduplikace attická
Úplná reduplikace spočívá ve zdvojení počáteční souhlásky s vloženým ε. Aspirovaná souhláska θ, φ, χ se přitom nahrazuje odpovídající souhláskou neaspirovanou, tedy τ, π, κ. Úplná reduplikace se vyskytuje:
U slovesných kmenů začínajících na jednoduchou souhlásku (kromě ρ):
prézens perfektum význam λύω λέλυκα rozvázal jsem θύω τέθυκα obětoval jsem φιλῶ πεφίληκα mám v lásce χαίρω κεχάρηκα mám radost U slovesných kmenů začínajících na skupinu dvou a více souhlásek, a to ražená + likvida nebo nazála: π, β, τ, δ, κ, γ + λ, ρ, μ, ν (tzv. mūta cum liquidā) vyjma skupinu γν-:
prézens perfektum význam γράφω γέγραφα napsal jsem (a mám napsáno) κράζω κέκραγα křičím πλουτίζω πεπλούτηκα zbohatl jsem (a jsem bohatý)
Neúplná reduplikace se tvarově podobá přímnožku. Vyskytuje se:
U slovesných kmenů začínajících na vokál:
prézens perfektum význam ἀγαπῶ ἠγάπηκα mám v lásce, miluji ἐλπίζω ἤλπικα doufal jsem (a doufám) U slovesných kmenů začínajících na konsonant ρ, ζ, ξ, ψ nebo jinou konsonantickou skupinu než mūta cum liquidā nebo na γν-:
prézens perfektum význam ῥίπτω ἔρριφα vrhl jsem ζητῶ ἐζήτηκα vyhledal jsem ἀπο-στέλλω ἀπ-έσταλκα poslal jsem γι(γ)νώσκω ἔγνωκα poznal jsem V některých zvláštních případech má neúplná reduplikace formu εἴ-:
prézens perfektum význam λέγω εἴρηκα řekl jsem λαμβάνω εἴληφα dostal jsem (a mám)
Při tzv. attické reduplikaci dochází ke zdvojení celé počáteční slabiky. V řečtině Nového zákona se hojně vyskytuje u slovesa ἀκουώ - slyším, které má perfektum ἀκήκοα - uslyšel jsem (ἀκ-ήκ-οα).
Zapamatujte si:
- Pokud sloveso v prézentu začíná na ῥ, po neúplné reduplikaci se hláska ῥ zdvojuje: ῥίπτω - ἔρριφα
- U předponových sloves se reduplikace umisťuje za předponu. Reduplikuje se totiž kmen: ἀπαγγέλλω - ἀπήγγελκα.
Funkce perfekta a překlad do češtiny
Perfektum vyjadřuje stav přítomný, vzešlý z děje minulého dokonavého, který svými následky trvá v okamžiku promluvy. Protože v češtině perfektum není, je nutné se při překladu uchylovat k různým náhradám. Můžeme použít:
- minulý čas dokonavý
- konstrukci typu "je mrtev"
- konstrukci typu "má uděláno"
- někdy i přítomný čas nedokovaný
perfektum | děj minulý dokonavý | stav přítomný |
---|---|---|
πεποίηκα | udělal jsem | mám uděláno |
πεπαίδευκα | vychoval jsem | jsem vychovatelem |
Řeckému perfektu se významově nejvíce blíží opisy "mám uděláno", "mám uvařeno"; v konkrétních kontectech obrat však působí dost neobratně a nelze ho tvořit ode všech sloves. Perfektum je možno interpretovat dvojím způsobem:
- "udělal jsem, uvařil jsem" (perfektum aktivní)
- "někdo uvařil pro mne", tj. "je uvařeno" (perfektum medio-pasivní)
Zapamatujte si:
V Novém zákoně se "stavový" význam perfekta uplatňuje méně. Perfektum se obvykle překládá pomocí minulého času dokonavého. Používalo se často jako výraznější, expresivnější ekvivalent aoristu:
- Γιγνώσκετε τί πεποίηκα ὑμῖν; - Chápete, co jsem pro vás udělal ?