Nejrozšířenějšími athematickými slovesy vedle εἰμί jsou δίδωμι, τίθημι, ἀφίημι a ἵστημι. Pro jejich prézentní kmen je charakteristická tzv. iótová reduplikace, která je však zřetelná na první pohled pouze u sloves δί-δωμι, τί-θημι.
Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta aktiva
δίδωμι | τίθημι | ἀφίημι | ἵστημι | ||
---|---|---|---|---|---|
indikativ prézenta akt. | |||||
sg. | 1. | δίδωμι | τίθημι | ἀφίημι | ἵστημι |
2. | δίδως | τίθης | ἀφίης | ἵστης | |
3. | δίδωσι | τίθησι | ἀφίησι | ἵστησι | |
pl. | 1. | δίδομεν | τίθεμεν | ἀφίεμεν | ἵσταμεν |
2. | δίδοτε | τίθετε | ἀφίετε | ἵστατε | |
3. | διδόασι | τιθέασι | ἀφιᾶσι | ἱστᾶσι | |
imperativ prézenta akt. | |||||
sg. | 2. | δίδου | τίθει | ἀφίει | ἵστη |
pl. | 2. | δίδοτε | τίθετε | ἀφίετε | ἵστατε |
infinitiv prézenta akt. | |||||
διδόναι | τιθέναι | ἀφιέναι | ἱστάναι |
Zapamatujte si:
- V singuláru indikativu prézenta aktiva je samohláska, na kterou končí kmen, dlouhá, v plurálu je krátká.
- U sloves ἀφίημι a ἵστημι se ve 3. pl. tato kmenová samohláska stahuje s koncovkou, u prvních dvou sloves nikoli.
- V 2. sg. imperativu aktiva se u všech čtyř sloves koncová samohláska kmene stahuje s koncovkou -ε.
Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta medio-pasiva
δίδωμι | τίθημι | ἀφίημι | ἵστημι | ||
---|---|---|---|---|---|
indikativ prézenta med. | |||||
sg. | 1. | δίδομαι | τίθεμαι | ἀφίεμαι | ἵσταμαι |
2. | δίδοσαι | τίθεσαι | ἀφίεσαι | ἵστασαι | |
3. | δίδοται | τίθεται | ἀφίεται | ἵσταται | |
pl. | 1. | διδόμεθα | τιθέμεθα | ἀφιέμεθα | ἱστάμεθα |
2. | δίδοσθε | τίθεσθε | ἀφίεσθε | ἵστασθε | |
3. | δίδονται | τίθενται | ἀφίενται | ἵστανται | |
imperativ prézenta med. | |||||
sg. | 2. | δίδοσο | τίθεσο | ἀφίεσο | ἵστασο |
pl. | 2. | δίδοσθε | τίθεσθε | ἀφίεσθε | ἵστασθε |
infinitiv prézenta med. | |||||
δίδοσθαι | τίθεσθαι | ἀφίεσθαι | ἵστασθαι |
Zapamatujte si:
- Samohláska, na kterou končí kmen, je v singuláru i plurálu media krátká a koncovky jsou stejné, jako například v medio-pasivním perfektu.
- V 2. sg. imperativu med. nedochází k žádnému stahování.