Vztažná zájmena mají v řečtině podobně jako v češtině tvary, které rozlišují pád, číslo a jmenný rod. Jejich tvary odpovídají holým zájmenným koncovkám (např. u αὐτός, αὐτή, αὐτό) a všechny mají ostrý přídech.
singulár | plurál | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
m. | f. | n. | m. | f. | n. | |
nominativ | ὅς | ἥ | ὅ | οἵ | αἵ | ἅ |
genitiv | οὗ | ἧς | οὗ | ὧν | ὧν | ὧν |
dativ | ᾧ | ᾗ | ᾧ | οἷς | αἷς | οἷς |
akuzativ | ὅν | ἥν | ὅ | οὕς | ἅς | ἅ |
Otázky a úkoly:
- Srovnejte tvary řeckých vztažných zájmen s koncovkami zájmena αὐτός, αὐτή, αὐτό.
- Čím se liší nom. a ak. sg. neutra vztažného zájmena od nom. sg. maskulina členu (ὁ)?
- Čím se liší nom. pl. feminina vztažného zájmena od nom. pl. feminina členu?
- Čím se liší nom. pl. maskulina vztažného zájmena od nom. pl. maskulina členu?
- Čím se liší ak. pl. maskulina vztažného zájmena od nom. sg. substantiva τὸ oὖς, τοῦ ὠτός - "ucho"?
- Čím se liší gen. sg. feminina vztažného zájmena od 2. sg. ind. impf. akt. slovesa εἰμί, εἶναι? (viz stránku o slovesu "být")
- Čím se liší ak. sg. feminina vztažného zájmena od 3. sg. ind. impf. akt. slovesa εἰμί, εἶναι?