Další skupinou jmen 3. deklinace jsou substantiva, jejichž kmen končí na skupinu dvou souhlásek ντ. Je to velmi frekventovaná skupina, protože do ní patří většina řeckých participií (o nich dále). Všechna ντ-kmenová substantiva jsou maskulina. Pokud se u ντ-kmenů vyskytují také neutra, jsou to neutrální tvary participií a zájmenného adjektiva (o nich později). Feminina u ντ-kmenů nejsou žádná. V této kapitole budeme mluvit o dvou nejrozšířenějších skupinách ντ-kmenů, které se liší tím, jaká samohláska předchází před souhláskovou skupinou ντ.
Deklinace jmen se samohláskou ο před skupinou ντ
Vzor ὁ ἄρχων, τοῦ ἄρχοντος - "vladař, úředník, předák"
singulár | plurál | |
---|---|---|
nominativ | ὁ ἄρχων | οἱ ἄρχοντες |
genitiv | τοῦ ἄρχοντος | τῶν ἀρχόντων |
dativ | τῷ ἄρχοντι | τοῖς ἀρχoῦσι |
akuzativ | τὸν ἄρχοντα | τοὺς ἄρχοντας |
vokativ | ὦ ἄρχον | ὦ ἄρχοντες |
Zapamatujte si:
- Podle vzoru ὁ ἄρχων, -οντος se skloňují maskulina, která mají v nom. sg. koncovku -ων a v gen. sg. koncovku -οντος.
- Dlouhé "ω" se v koncovce vyskytuje pouze v nom. sg.; v ostatních pádech je krátké "o".
- Nom. sg. nekončí na sígma (není tzv. sigmatický) - tvoří ho pouhý zdloužený kmen.
- Vok. sg. je roven pouhému kmeni, tentokrát nedlouženému.
- Skupina ντ zůstává v kmeni celá pouze tehdy, když za ní následuje nějaká koncovka, protože řecké slovo nemůže končit na hlásku τ. (Zopakujte si z kapitoly Ražené kmeny, z části "Zapamatujte si" u vzoru τὸ σῶμα, na které hlásky může končit řecké slovo.)
- Zakončení dat. pl. všech jmen, která se skloňují podle tohoto vzoru, je z důvodu hláskoslovných změn -ουσι (skupina ντ zmizela zcela).
Poznámka pro zvídavé: Existují také jména se samohláskou ο před skupinou ντ, která mají nom. sg. sigmatický. Jeho zakončení je pak analogické k dat. pl.: ὁ ὀδούς, τοῦ ὀδόντος - "zub".
Deklinace jmen se samohláskou α před skupinou ντ
Substantiv, která mají před ντ samohlásku α, není mnoho a nejsou příliš frekventovaná. Substantivum ὁ γίγας, τοῦ γίγαντος - "obr", které se používá jako vzor pro tento typ, se v Novém zákoně vůbec nevyskytuje. Přesto se tento typ ντ-kmenů vyskytuje velmi hojně, a to díky participiu sigmatického aoristu (o něm až v dalších kapitolách) a díky velmi frekventovanému zájmennému adjektivu πᾶς, πᾶσα, πᾶν - "každý, -á, -é; všechen, všechna, všechno", které v maskulinu a neutru náleží k těmto kmenům.
singulár | plurál | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
m. | f. | n. | m. | f. | n. | |
nominativ | πᾶς | πᾶσα | πᾶν | πάντες | πᾶσαι | πάντα |
genitiv | παντός | πάσης | παντός | πάντων | πασῶν | πάντων |
dativ | παντί | πάσῃ | παντί | πᾶσι | πάσαις | πᾶσι |
akuzativ | πάντα | πᾶσαν | πᾶν | πάντας | πάσας | πάντα |
Tip: Zopakujte si znovu pravidla pro deklinaci neuter na stránce o členu (pokud je ještě neovládáte) a ověřte, že platí i zde. Než si přečtete body k zapamatování, zkuste sami najít odpověď na otázku, podle jakého vzoru se skloňuje femininum πᾶσα.
Zapamatujte si:
- Nom. sg. maskulina je sigmatický, nom. sg. neutra sigmatický není.
- V nom. sg. maskulina a v dat. pl. maskulina a neutra se ντ před σ ztrácí podobně jako v dat. pl. u jmen typu ὁ ἄρχων, -οντος.
- Vok. sg. je roven většinou pouhému kmeni (ὦ γίγαν). U πᾶς, πᾶσα, πᾶν je ale stejný jako nominativ.
- Skupina ντ zůstává v kmeni pouze tehdy, když za ní následuje nějaká koncovka.
- Femininum πᾶσα se skloňuje podle vzoru pro alfa impurum: ἡ δόξα, -ης.