V řečtině byly dvojhlásky krátké a dlouhé:
dvojhlásky krátké | dvojhlásky dlouhé | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
složené ze | složené ze | složené ze | složené ze | ||||
píše se | čte se | píše se | čte se | píše se | čte se | píše se | čte se |
αι | aj | αυ | au | ᾳ | á | - | |
ει | ej | ευ | eu | ῃ | é | ηυ | éu |
οι | oj | ου | ú | ῳ | ó | ωυ | óu |
υι | ij (= üj) | – | – | – |
Zapamatujte si:
- v krátkých "iótových" dvojhláskách se ióta čte jako "j".
- dvojhláska ου se čte jako "ú"!!! Nejde tedy v mluvené řeči o dvojhlásku, ale o dlouhou samohlásku, a my zde ου řadíme mezi dvojhlásky jen proto, že vycházíme z podoby grafického záznamu jazyka.
- v ostatních krátkých i dlouhých "ýpsílonových" dvojhláskách se ýpsílon čte jako "u". (Všude jinde se ýpsílon čte jako "i", popř. "í"!!!)
- ve sloupci "píše se" u dlouhých "iótových" dvojhlásek se vyskytují řecká písmena s jakousi čárkou dole, a ve sloupci "čte se" jsou české dlouhé samohlásky, tedy písmenka s čárkou nahoře. To ale nesmí mást. Neznamená to, že by se v řečtině čárkou dole značila délka samohlásky. V řečtině se ve dlouhých "iótových" dvojhláskách ióta postupem času přestalo vyslovovat, ale že jde o dvojhlásku, to v gramatickém povědomí zůstávalo dále, a tak se ióta začalo psát pod znak pro samohlásku - to je ona čárka pod písmenem. Zapamatujte si jeho latinský název, který budeme při dalších výkladech používat: je to "iota subscriptum" (to znamená "ióta napsané pod").
Stojí-li dlouhá "iótová" dvojhláska na začátku slova, které se píše s velkým počátečním písmenem, píše se ióta za ně jako tzv. "iota adscriptum" (to znamená "ióta připsané za": Αι, Ηι, Ωι), ale i tato dlouhá dvojhláska se čte opět jako jednoduchá samohláska: ᾍδης je vlastní jméno podsvětního boha - s ióta adscriptum [hádés], ᾅδης je podsvětí - s ióta subscriptum [hádés]. (Dosud neznámá znaménka u písmene α jsou přídech a přízvuk. – Viz následující dvě kapitoly.)
Poznámka: Velká písmena se ve vydáních řeckých textů používají u vlastních jmen; na začátku vět se zpravidla užívají písmena malá, velká stojí pouze na začátku odstavců.