Silný aoristní kmen
Některá slovesa tvoří aorist pomocí kmene, který nelze odvodit od kmene prézentního, je nepravidelný. Aoristu těchto sloves se říká aorist silný a je zapotřebí se ho u takovýchto sloves učit. V této kapitole se naučíme kmeny prvních devíti sloves aktivního aoristu silného. (kmeny v tabulce uvádím bez přízvuků.)
sloveso | význam | prézentní kmen | aoristní kmen | způsob tvoření |
---|---|---|---|---|
ἄγω | vedu | ἀγ- | ἀγαγ- | zdvojení |
βάλλω | házím | βαλλ- | βαλ- | zjednodušení |
γί(γ)νομαι* | stávám se | γι(γ)ν- | γεν- | |
εὑρίσκω | nacházím | εὑρισκ- | εὑρ- | |
λαμβάνω | beru, dostávám | λαμβαν- | λαβ- | |
λείπω | zanechávám | λειπ- | λιπ- | |
φεύγω | prchám | φευγ- | φυγ- | |
λέγω | říkám | λεγ- | εἴπ- | jiný kmen |
ἔρχομαι | přicházím | ἐρχ- | ἐλθ- | |
ἐσθίω | jím | ἐσθι- | φαγ- | |
* gamma u γί(γ)νομαι je v závorce proto, že se v koiné většinou vypouštělo. Pokud budeme brát v úvahu jen jazykový stav v koiné a toto gamma si z tabulky odmyslíme, pak ovšem ztrácí smysl mluvit o způsobu tvoření příslušného aoristního kmene jako o "zjednodušení", protože jediný rozdíl, který pak mezi oběma tvary zůstává je rozdíl kmenové samohlásky.
Zapamatujte si:
- Mezi aoristem silným a slabým není žádný významový rozdíl, rozdíly mezi nimi jsou jen ve způsobu tvoření kmene a v koncovkách.
- Aoristový časově-vidový kmen je v řeckém slovesném systému nositelem vidu dokonavého, proto mají všechny od něho tvořené tvary dokonavý vid.
Tvary aoristu silného
Infinitiv a imperativ aoristu aktiva a media
Infinitiv a imperativ se u aoristu silného akt. i med. tvoří stejnými koncovkami, jakými se příslušné tvary tvoří v prézentu. Protože sloveso λύω netvoří aorist silný, nýbrž slabý, použijeme jako vzor pro aktivum sloveso φεύγω a pro medium deponentní γίνομαι.
aktivum | medium | ||
---|---|---|---|
infinitiv aoristu | φυγ-εῖν - uprchnout | γεν-έσθαι - stát se | |
2. osoba imperativu aoristu | sg. | φύγ-ε - uprchni | γεν-οῦ - staň se |
pl. | φύγ-ετε - uprchněte | γέν-εσθε - staňte se |
Zapamatujte si:
- Tvary infinitivů a imperativů aoristu silného se liší od příslušných tvarů prézentu pouze kmenem - koncovky jsou stejné (odhlédneme-li v některých případech od přízvuku).
- Tvary aoristu vyjadřují na rozdíl od tvarů prézentních vid dokonavý.
- Při záporu je v koiné u imperativu a infinitivu (i u participia) záporka μή.
Indikativ aoristu aktiva a media
Zatímco infinitiv, imperativ (ani participium) samy o sobě nepodávají informaci o čase uskutečnění děje, indikativ ano. Indikativ aoristu zařazuje děj do minulosti, a je tedy minulým časem. U aoristu silného akt. i med. se indikativ tvoří stejnými koncovkami, jakými se příslušné tvary tvoří v imperfektu, a stejně jako indikativ imperfekta má i indikativ aoristu augment.
Otázka k samostudiu:
- Jaké dva druhy augmentu znáte a jak vypadají? (Viz oddíl Zapamatujte si v kapitole Imperfektum.)
aktivum | medium | |||
---|---|---|---|---|
osoba | singulár | plurál | singulár | plurál |
1. | ἔ-φυγ-ον uprchl jsem | ἐ-φύγ-ομεν uprchli jsme | ἐ-γεν-όμην stal jsem se | ἐ-γεν-όμεθα stali jsme se |
2. | ἔ-φυγ-ες | ἐ-φύγ-ετε | ἐ-γέν-ου | ἐ-γέν-εσθε |
3. | ἔ-φυγ-ε | ἔ-φυγ-ον | ἐ-γέν-ετο | ἐ-γέν-οντο |
Zapamatujte si:
- Stejně jako v ind. imperfekta se i v ind. aoristu klade augment u sloves s předponou až za předponu: προσῆλθεν "přišel" (3. sg. ind. aor. od slovesa προσέρχομαι - inf. aor.: προσελθεῖν) nebo παρεγενόμην "dorazil jsem" (1. sg. ind. aor. med. od παραγίνομαι).
- Sloveso λέγω nemá v indikativu aoristu augment: εἶπον, εἰπεῖν. (Augment v koiné občas schází také u některých sloves začínajících na ευ - např. εὑρίσκω: ind. aoristu je εὗρον.)
- Při vyjadřování záporu stojí u indikativu vždy záporka οὐ.
- Mediální tvary ind., inf., imper. ani ptct. aoristu nemají pasivní význam, protože pasivum má v aoristu zvláštní kmen.
- Sloveso, které je deponentní v prézentním kmeni, v aoristu deponentní být nemusí (např. ἔρχομαι má aorist ἦλθον, ἐλθεῖν).
Pro zvídavé:
Aoristní kmen má vid dokonavý, ale dokonavost v řečtině nedopovídá přesně konstrukci dokonavosti v češtině. Zatímco dokonavý vid v českém jazyce interpretuje děj jako dokončený, ukončený, završený, v řečtině lze chápat aoristní tvary třemi způsoby:
- Aorist efektivní: Tato interpretace aoristu odpovídá českému dokonavému vidu, který nahlíží na děj z hlediska jeho konce: τετάρτῃ δὲ φυλακῇ τῆς νυκτὸς ἦλθεν πρὸς αὐτοὺς περιπατῶν ἐπὶ τὴν θάλασσαν. ... - O čtvrté noční hlídce přišel k nim kráčeje po moři. (Mt 14,25)
- Aorist ingresivní: V tomto případě řecký aorist interpretuje děj jako započatý; nahlíží tedy na něj z hlediska jeho začátku: ... ὁ Πέτρος περιεπάτησεν ἐπὶ τὰ ὕδατα καὶ ἦλθεν πρὸς τὸν Ἰησοῦν. - ... Petr vykročil (nikoli "přešel") po vodě a vydal se směrem (nikoli "přišel") k Ježíšovi. (Mt 14,29: Z následujícího textu je totiž jasné, že Petr nedokončil kráčení po vodě a nepřišel k Ježíšovi, protože se začal topit)
- Aorist komplexivní: O komplexivní aoristu se hovoří tehdy, je-li u aoristního tvaru časové určení označující delší vymezený časový úsek (takže v českém překladu nelze použít dokonavý vid, ale kontext si vynucuje vid nedokonavý): καὶ τεσσαράκοντα ἔτη ἐβασίλευσεν, ἑπτὰ ἔτη καὶ ἓξ μῆνας ἐβασίλευσεν ἐν Χεβρων ἐπὶ τὸν Ιουδαν καὶ τριάκοντα τρία ἔτη ἐβασίλευσεν ἐπὶ πάντα Ισραηλ καὶ Ιουδαν ἐν Ιερουσαλημ. - A kraloval čtyřicet let. Sedm let a šest měsíců kraloval v Hebronu nad Judou a třicet tři let kraloval nad celým Izraelem i Judou v Jeruzalémě. (2Sam 5,4–5)