Miscellanea

Překlady


Justin: Dialog se Židem Tryfónem

Křesťanská exegeze

Justin (cca 100–165) byl křesťanský filozof a apologeta, který napsal několik spisů, z nichž se dochovala Apologie (obhajoba křesťanství) adresovaná císaři Antoninu Piovi a Dialog s Židem Tryfónem. V tomto druhém textu Justin po úvodních autobiografických poznámkách argumentuje, že křesťanství, které označuje jako „filozofii“, je pravdivé, protože naplňuje proroctví židovských posvátných textů. Nerevidovaný překlad prvních 20 z celkových 142 paragrafů byl vytvořen na semináři Četba patristické literatury na HTF UK v ZS a LS 2015/2016. Zaznamenala ho Rostislava Gažíková-Fečová (čísla stránek dle Justini Martyris Apologiae pro Christianis et Dialogus cum Tryphone. Ed. M. Marcovich. Walter de Gruyter, 2005).


Órigenés: prolog Komentáře k Žalmům

Křesťanská exegeze

Órigenés z egyptské Alexandrie (184–253) byl jeden z nejvýraznějších teologů starověku (určitě významnější než jeho někdejší obdivovatel a překladatel a později nesmiřitelný kritik Jeroným). V Alexandrii vedl Órigenés katechetickou školu. Posledních 22 let života působil jako kazatel v palestinské Caesareji. Je zakladatelem textové kritiky a systematické exegeze Písma. Jeho exegetická metoda vycházela ze soudobé vědy, kterou byla platónská filozofie a která mu pomohla odůvodnit předpoklad dvojího smyslu Písma (materiálního a duchovního). Na začátku prologu Komentáře ke knize Žalmů (prolog CommPs 1, srov. Filokalia 2,2–3) podává výklad o nesrozumitelnosti celého Písma a prezentuje podobenství, které vysvětluje, že nejasnost každého místa Písma je nutno objasnit jiným místem, což je základní pravidlo Órigenovy vykladačské metody, které vychází se zásady alexandrijského gramatika Aristarcha ze Samothráky (220–143 př. n. l.) „vykládat Homéra Homérem“.


Plútarchos: O rozporech stoiků

Antická filozofie

Plútarchos z Chairóneie (46–120) byl středoplatónský filozof a spisovatel a působil jako Apollónův kněz v Delfách. Napsal cenné Paralelní životopisy slavných Řeků a Římanů a řadu filozofických dialogů a pojednání vydávaných pod souhrnným titulem Moralia. Spis O rozporech v učení stoiků (De stoicorum repugnantiis) o 47 kapitolách představuje Plútarchovu polemiku se stoickou filozofií a je jedním z významných zdrojů zlomků textů starých stoiků. Sám přitom čerpá z textů akademického skeptika Karneada (214–129) polemizujících se stoikem Chrýsippem (279–206). Nerevidovaný překlad prvních 11 kapitol byl vytvořen na semináři Řecká četba na HTF UK v ZS 2019 (komentář tohoto poměrně náročného textu probíhal ústně a nebyl zaznamenáván; opíral se hlavně o komentované vydání Plutarco: Le contraddizioni degli stoici. Milano: Biblioteca Universale Rizzoli, 2000).


Seneca: O prozřetelnosti

Antická filozofie

Lucius Annaeus Seneca (cca 1–65) byl římský stoický filozof a básník, který působil jako rádce císaře Nerona a získal si při tom velké bohatství. Nakonec upadl do podezření z účasti na spiknutí proti císaři a na Neronův příkaz spáchal sebevraždu. Dialog s dlouhým titulem Quare aliqua incommoda bonis viris accidant, cum providentia sit (Proč se dobrým lidem dějí nepříjemné věci, když existuje prozřetelnost) zkracovaným jako De providentia (O prozřetelnosti) se zabývá stoickou teodiceou, tedy vysvětlením, odkud se bere zlo, je-li svět řízen prozřetelností své racionální božské podstaty (stoikové byli panteisté). Partnerem tohoto dialogu je adresát jeho pozdních listů Lucilius, z čehož se soudí, že sepsání spadá do posledních let Senekova života. Před lety za dlouhých zimních večerů jsem tento dialog přeložil v panice, že zapomínám latinu. Překládal jsem ze svazku své osobní knihovny: L. Annaei Senecae Opera quae supersunt. Vol. I. Ed. Haase, Fr. Lipsiae: Teubner, 1898, s. 3–16.


Theodórétos: úvod k Výkladu Žalmů

Křesťanská exegeze

Theodórétos (393–466) původem ze syrské Antiochie působil později jako biskup v syrském Kyrru. Byl to vyjikající spisovatel, jehož dílo zahrnuje exegetické a apologetické práce, dějiny církve i spekulativní teologii (byl obviněn z nestorianismu a zasáhl do polemik proti monofyzitismu). Byl tedy v oblasti dobových polemik zástupcem antiochijské teologie a rovněž jeho exegetické práce vycházejí z antiochijské exegetické tradice. Na semináři Četba patristické literatury jsme se na HTF UK v roce 2016/2017 věnovali předmluvám k výkladu Žalmů. Přečetli jsme předmluvu Eusebia z Caesareje a část Athanasiova Listu Markellinovi. Další krátká předmluva se dochovala právě od Theodóréta.


Miscellanea

Stránka užívá soubory cookies pro zajištění co nejlepší funkce.